Bratislava - 30. januára 2010

Deň predtým sa odohrala pre bratislavskú klubovú scénu veľmi podstatná udalosť: po rokoch opäť ožil klub Babylon, suverénne najlepší priestor pre koncerty pre 500 a viac ľudí v meste, ktorý celý ten čas chýbal ako soľ. THE GATHERING sa po dvadsiatich rokoch existencie však stali kapelou menších klubov, aspoň ak je reč o európskom publiku, a tak ich musel prichýliť oveľa menší Randal v tesnom susedstve.

Pre technické problémy a zdržanie zo setlistu vypadli DYING PASSION, o ktorých však mnohí návštevníci ani netušili, že majú hrať, a tak pódium od pol deviatej patrilo holandskej predkapele AUTUMN. Šestica, vrátane sympatickej speváčky, neohúrila ničím revolučným, napriek tomu AUTUMN nemali žiaden problém okamžite nadviazať kontakt s publikom. Pompézne a romantické to bolo v hraniciach toho, čo sa v ich štýle ešte dá považovať za vkusné a negýčové, dvojhlasy so spievajúcim gitaristom našťastie pripomínali viac folk než LACUNA COIL, zvuk bol našliapaný a hutný, spolu s imidžom alternatívnej kapely a aranžérskymi ponáškami na KATATONIU boli AUTUMN definitívne príjemným prekvapením. Povedané po lopate a bez servítky: AUTUMN sú kapelou, ktorej ťažko niečo vytýkať, no pravdepodobne aj tak nikdy naplno neprerazí a zrejme sa nestane menom vypredávajúcim veľké kluby a headlinujúcim vlastné európske turné (napriek tomu, že ich vydáva Metal Blade). A bez ohľadu na to (a zároveň práve vďaka tomu) si divák nemohol pomôcť než uvažovať, že práve nejako takto by mali znieť aj naše domáce kapely. AUTUMN rozhodne neposunuli žiadnu latku šou, produkcie ani nápaditosti, ich úroveň je teda ľahko dosiahnuteľná aj pre ktorékoľvek slovenské teleso. Pri všetkej snahe som si však nedokázal predstaviť, že by sa s nimi akákoľvek tunajšia kapela mohla čo i len pokúsiť porovnávať. 

Pre THE GATHERING ich súčasné európske turné vôbec nie je jednoduchou prechádzkou ružovým sadom. Okrem toho, že za Marjolein musel pre jej neodkladné povinnosti zaskakovať niekdajší basák Hugo (proti čomu rozhodne neprotestoval niekto, kto si rád zaspomínal na staré časy), jeho a novú speváčku Silje navyše ešte donedávna trápili zdravotné problémy. Aby Bratislava v ničom nezaostávala, ešte aj tesne pred koncertom kapela netušila, či v tú noc so svojim tourbusom vôbec odíde ďalej do Budapešti. Na prívese pre aparatúru sa pokazili svetlá, vďaka čomu mal Shindyho tím v ten večer o zábavu postarané (všetko sa nakoniec zvládlo). Ako prvé na koncerte odzneli hneď tri najlepšie skladby aktuálneho albumu „The West Pole“: „When Trust Becomes Sound“, „No One Spoke“ a „A Constant Run“. Okamžite bolo jasné, že aj so Silje zostali THE GATHERING nesmierne silnou koncertnou kapelou. Charizmu, ktorú sa nepodarilo prepašovať do drážok albumu, Silje vrchovato nahradila bezprostredným koncertným kontaktom. Podoba s Anneke neprekážala, všetko to, čo sa v starých skladbách napodobniť nepodarilo, nechýbalo. Odznelo niečo z každého albumu novodobej éry okrem „Home“, takmer polovicu popri tom tvorili úplne nové skladby. Publikum vytvorilo skvelú kulisu a v prudkom oslabení do 200 hláv sa mu v takej „Saturnine“ dokonca podarilo vytvoriť aspoň ponášku na futbalové chorály známe z DVD „A Noise Severe“. Tradičným zážitkom bolo sledovať zvukových alchymistov Reného a Franka pri vytváraní sluchových zážitkov, ktoré u žiadnej inej kapely nezažijete. Kapela nadšená atmosférou nakoniec zahrala aj „Leaves“, ktorá pôvodne v playliste pre bratislavský večer nefigurovala. Medzi vrcholy koncertu patrila určite dokonale nazvučená, valivá a ťažkotonážna „On Most Surfaces“ a rozlúčku a vyvrcholenie celého setu obstarala čarokrásna „Travel“.

Pred bratislavským koncertom by mi ani vo sne nenapadlo, že to bude až takéto dobré. THE GATHERING majú možno albumové vrcholy za sebou, no čo sa koncertov týka, stále patria medzi absolútnu elitu, schopnú vytvoriť dychberúci zážitok. A pri tom všetkom je to skromnosťou a pohodou sršiaca kapela, ktorá si na turné sama sebe robí bedňákov a samozrejmosťou je pre nich aj vyjsť po koncerte medzi ľudí a venovať sa všetkým, ktorí s nimi chcú prehodiť pár slov. Bez debaty a zbytočného zaobaľovania: kiež by sa tak naskytlo niečo, čo prekoná tento predčasný koncert roka 2010!

Setlist:
1. When Trust Becomes Sound
2. No One Spoke
3. A Constant Run
4. Analog Park
5. The West Pole
6. Great Ocean Road
7. On Most Surfaces
8. No Bird Call
9. Even The Spirits Are Afraid
10. Marooned
11. Saturnine
12. All You Are
---
13. Leaves
14.Travel

V-dur

Praha - 28. ledna 2010

THE GATHERING žijí! To je asi to nejpodstatnější zjištění, které přineslo jejich podařené pražské vystoupení. To sice nalákalo příjemnou a především velmi vděčnou návštěvu, ale přeci jen se možná v hledišti čekalo o pár hlav víc. Samozřejmě, že hlavní otázkou bylo, jak se Holanďané po zdařilém studiovém počinu dokáží s novým hlasem za mikrofonem předvést i před živým publikem. Troufám si říci, že v tomto ohledu nemuselo být příliš mnoho zklamaných. Silje Wergerland dokázala kromě svého přesvědčivého pěveckého výkonu zaujmout i přirozeným a šarmantním vystupováním, čímž spolehlivě rozmetala poslední obavy o její projev pramenící z tlaku, který vytvářelo porovnávání se znamenitou předchůdkyní. Samozřejmě, že THE GATHERING bez Anneke prostě něco chybí a málokdo by asi tvrdil opak, ale nebylo pochyb o tom, že se skupina nadechuje ke zdolávání dalších met a především, že na to má stále dostatek odhodlání a schopností. Souhra Reného kytar a kláves Franka Boeijena jsou tradičním trademarkem zvuku holandských, který i tentokráte snesl přívlastek kouzelný. Kouzelně byl zvolen i playlist, jež reflektoval jak akutální počin „The West Pole“, tak i starší a osvědčené záležitosti. Mezi těmi nechyběly například ani nádherně vzletná „Leaves“, kterou už lze považovat za vskutku historickou tutovku, příjemně náladová „Monsters“ a rovněž i návraty k ostatním starším album. Vokální přesvědčivost a charisma nové zpěvačky pak byly snad dostatečně pádní odpovědí na otázky vztahující se k (nejbližší) budoucnosti těchto výborných Holanďanů.

Jejich krajané AUTUMN, kteří je provázejí na evropském turné, jsou po všech stránkách v jiné (nižší) ligové kategorii. S Vidarovou analýzou toho, co bylo slyšet o dva dni později v Bratislavě se dá bezvýhradně souhlasit. Sympaticky působící těleso disponuje jistou a kvalitní zpěvačkou a chytlavým hudebním materiálem, který si rozhodně neklade ambice posouvat hranice žánru(-ů). To stačilo k tomu, aby si na svou stranu naklonilo i publikum, jež označilo za zatím nejvřelejší na dosavadních zastávkách turné. Kolega rovněž trefně poznamenává, že takto by měly znít i naše domácí kapely a právě v této souvislosti mě mrzí promeškání úvodního vystoupení celého večera, které obstarali šumperští DYING PASSION. Protože právě oni i přes moje v některých ohledech rozpačité pocity z albové novinky „Absorb“ bez nejmenších pochyb AUTUMN kvalitativně převyšují.

Dalas

Foto: Ilustračné